Papua - Nová Guinea

Papua - Nová Guinea

Oficiální název: Papua – Nová Guinea
Hlavní město: Port Moresby
Počet obyvatel: 5,7 mil.
Rozloha: 462 840 km²
Měna: 1 kina (K) = 100 Toea
Úřední jazyk: angličtina

Obyvatelstvo
Obyvatelstvo Papuy – Nové Guineje je tvořeno z 85% Papuánci, žijí zde také Melanésané, Mikronésané a Polynésané. Papua je národnostně velice pestrá, celkem zde žije kolem 700 různých kmenů a národností, z nichž některé najdeme pouze hluboko ve vnitrozemí. Tyto kmeny neznají civilizaci a žijí tradičním způsobem života už stovky let. Evropané a Číňané představují nepatrnou menšinu. Obyvatelé jsou křesťané většinou protestantského vyznání, najdeme zde i katolickou menšinu. V zemi je velká negramotnost, až 34% obyvatelstva neumí číst ani psát. Kromě úředního jazyka se zde mluví melanéským pidžinem, motuštinou a množstvím domorodých jazyků.

Ekonomika
Téměř 85% obyvatel pracuje v zemědělství, kde se věnuje pěstování batátů, manioku, cukrové třtiny, kokosových ořechů, kopry, kávy, kakaa, ananasů a banánů. Chová se také skot, prasata a drůbež. Velký význam pro hospodářství státu má těžba a vývoz mědi. Dalšími nerostnými surovinami, které se zde těží jsou ropa, zlato, stříbro a platina. Těžba rud a vznik odpadu však způsobuje vážné ekologické problémy. Kromě mědi se ze země vyváží hlavně olej, zlato, káva, kakao, ryby a palmový olej. Hlavními odběratelskými zeměmi jsou Austrálie, Japonsko a Čína. Pro značnou část obyvatel je důležitým zdrojem obživy také rybolov a těžba dřeva.

Dějiny a kultura
Papua – Nová Guinea je pravděpodobně osídlena více než 30 000 let předky dnešních Papuánců. Mnohem později se sem dostali Polynésané a Melanésané. Prvními Evropany, kteří se dostali do oblasti Papuy – Nové Guineji byli portugalští a španělští mořeplavci kolem roku 1512. V roce 1884 došlo k rozdělení východní části Nové Guineje na německou a britskou část. V roce 1901 se britská část zvaná Papua stala součástí Australského svazu. Roku 1949 se Papua spojila s německou kolonií v jeden celek a toto území bylo nově nazváno Papua – Nová Guinea. Od roku 1973 má ostrov vnitřní samosprávu a v roce 1975 byla vyhlášena nezávislost. Mezi lety 1989-1995 probíhaly boje na ostrově Bougainville.

Geografie
Stát Papua – Nová Guinea zaujímá asi 50% ostrova Nová Guinea ležícího v Tichém oceánu. K tomuto státu náleží ještě také asi 600 ostrovů roztroušených v blízkosti ostrova. Papua – Nová Guinea leží v tektonicky aktivní zóně, proto zde častá zemětřesení nejsou ničím výjimečným. Asi tři čtvrtiny plochy země jsou zalesněné, na hlavním ostrově však najdeme i vyhaslé sopky pokryté sněhem. Kolem tohoto ostrova se vyskytují bažiny, zejména podél řek Sepik a Fly River. Ve vnitrozemí se zvedá mohutné Centrální pohoří s nejvyšší horou Mount Wilhelm měřící 4509 metrů nad mořem. Na Papui – Nové Guineji je teplé rovníkové podnebí, s celoročními průměrnými teplotami kolem 26 stupňů Celsia.

Papua-Nová Guinea - přímořský stát v Oceánii

Papua-Nová Guinea je přímořský stát v Oceánii. Papua-Nová Guinea zaujímá východní polovinu ostrova Nová Guinea v západní části Tichého oceánu a řadu ostrovů ležících na sever a na východ od ní. Sousedí s Indonésií (pozemní hranice) a se Šalamounovými ostrovy (přes mořský průliv u Bouganvillova ostrova).

celý článek

 

Další články